Tak už je to tady… Ptáte se co? No, jak jsem včera psal, že něco napíšu, až mě to popadne, tak už mě to popadlo. A taky jsem včera psal, že jsem nepoučitelnej a jisté věci prostě budu asi dělat do alelujá. Ale musím sám sebe omluvit, páč včera byl k nepoučitelnosti více než důvod. Teď si jistá osoba určitě bude myslet, že tohle píšu z čiré vyčůranosti… Tak to teď nečti, tenhle kousek, ju? :)
Ale nejdřív, jaká písnička to je dneska. Napadlo mě použít název písničky od Eurytmics (Nebo to byla sólovka Annie Lennox? Fakt z hlavy nevim, sorry!) Sweet Dreams. A důvod je vskutku poetický, jak je mým dobrým zvykem. Zrovna jí hrajou v rádiu. A taky páč jestli dneska někdo spal celou noc, tak to asi bydlí u sousedů. Jéé, já to tak hezky řek‘, to mi ten komp určitě zase spadne a já už si nevzpomenu, jak jsem to napsal. Ještě abych nějak kulantně vysvětlil, proč mě taková záležitost postihla. Nebo to nebudu vysvětlovat? Co je vám vlastně po tom? Že se nestydíte, takovýhle věci po mě chtít, abych psal… Mno, tak hlavně je třeba apelovat na ty, co tak nějak vědí (modří už vědí?), aby si nechali své uštěpačné poznámky, že Románku… (to je vtip, ale nelíbí se mi tady v téhle ryze vážné pasáži ten smajlík)
Takže… Mé známé už to nepřekvapí, ale já jsem zase bez kreditu a všechny by vždycky nejvíc zajímalo, jak to dělám. Tak lidi, teď to přijde! Teď se to dozvíte. Jste připraveni na toto hrůzné odhalení? Věřím, že ano. A kdyžtak si zakrejte oči, ať na to nemusíte koukat.
Prostě jsou určité věci mezi nebem a zemí, které mě nutí jisté osobě neumět neodepsat (jééé, to je to blbě napsaný – chápe to mimo mě ještě někdo?) a poněvadž se splnily mé tužby z těch tajných nejtajnější, ona osoba mi svými písmenky připomněla svou existenci. Teda, jako takhle - já samozřejmě tu existenci vnímal, že, ale ono se to tak nějak nedá, když je někdo takový nebetyčný a do nebe volající (Halóó, jste tam? Co jste to, proboha, vytvořili?) hovado, jako já a co dělá, to radši dělat neměl. Mno, ono se to ještě taky dá říct jinak, třeba docela hodně vulgárně, ale to by to vypadalo, že svým veřejným sebemrskačstvím něco sleduju. Mno a třeba sleduju a takhle bych to proflák‘ :) Já teda jsem hloupej, ale takhle teda vážně ne. Nebo jo? Já nevim. Já vlastně nic nevim. Vím, že nic nevím. Ach, stane se za mě asi filozof, koupím si dýmku (až budou chechtáky), flašku moštu, půjdu do lesa a bude ode mě konečně klid. Jak tak na to koukám, jsou to zase hodně solidní sračky, co sem píšu. Vy to furt čtete, jo? No, vaší odvahu bych rád měl. Měli by mi lepit na čelo něco ve stylu: „SkunnY škodí zdraví!“ nebo tak.
Já vím, zase odbíhám od tématu, ale to už jste si určitě všichni zvykli. Psal mi jeden známej, že jsem pako, páč se tyhle blbosti nedají číst. Asi dají, ne, když si je čet‘…? A taky psal, že z toho nikdy nic nevplývá. Nevyplývá, no. To já přece vim. Ono, když se vezmou Ketzy jako celek, tak z nich vyplývá dohromady jediné: jsem fakt debilíto inkogníto. A to všichni víte, takže kdo čekal něco nového a objevného, tak je podobná kategorie jako já.
Abych to shrnul… Prostě jsem si pár věcí zase uvědomil (někdy mi to dlouho trvá, nooo, to je toho) a chápu, že jsou věci, který už se úplně vyžehlit nedají. Ale jakto? Jakto? :)
Tak zas někdy, já si jdu za roh dát do tlamy a až přijdu, tak třeba zase něco naplácám, jestli vás to pořád ještě baví. A oný slečně, o které vám tady dneska vyprávim, tak tý přeju ty sladký sny, co jsou tu v anglickém jazyce za název. Až půjde spát.
Pa děti!
P.S.: Slibuju tady veřejně Jítě a Petrovi, že se vynasnažím si dneska odpo nic nezlomit. Je úterý, že? :D
Ale nejdřív, jaká písnička to je dneska. Napadlo mě použít název písničky od Eurytmics (Nebo to byla sólovka Annie Lennox? Fakt z hlavy nevim, sorry!) Sweet Dreams. A důvod je vskutku poetický, jak je mým dobrým zvykem. Zrovna jí hrajou v rádiu. A taky páč jestli dneska někdo spal celou noc, tak to asi bydlí u sousedů. Jéé, já to tak hezky řek‘, to mi ten komp určitě zase spadne a já už si nevzpomenu, jak jsem to napsal. Ještě abych nějak kulantně vysvětlil, proč mě taková záležitost postihla. Nebo to nebudu vysvětlovat? Co je vám vlastně po tom? Že se nestydíte, takovýhle věci po mě chtít, abych psal… Mno, tak hlavně je třeba apelovat na ty, co tak nějak vědí (modří už vědí?), aby si nechali své uštěpačné poznámky, že Románku… (to je vtip, ale nelíbí se mi tady v téhle ryze vážné pasáži ten smajlík)
Takže… Mé známé už to nepřekvapí, ale já jsem zase bez kreditu a všechny by vždycky nejvíc zajímalo, jak to dělám. Tak lidi, teď to přijde! Teď se to dozvíte. Jste připraveni na toto hrůzné odhalení? Věřím, že ano. A kdyžtak si zakrejte oči, ať na to nemusíte koukat.
Prostě jsou určité věci mezi nebem a zemí, které mě nutí jisté osobě neumět neodepsat (jééé, to je to blbě napsaný – chápe to mimo mě ještě někdo?) a poněvadž se splnily mé tužby z těch tajných nejtajnější, ona osoba mi svými písmenky připomněla svou existenci. Teda, jako takhle - já samozřejmě tu existenci vnímal, že, ale ono se to tak nějak nedá, když je někdo takový nebetyčný a do nebe volající (Halóó, jste tam? Co jste to, proboha, vytvořili?) hovado, jako já a co dělá, to radši dělat neměl. Mno, ono se to ještě taky dá říct jinak, třeba docela hodně vulgárně, ale to by to vypadalo, že svým veřejným sebemrskačstvím něco sleduju. Mno a třeba sleduju a takhle bych to proflák‘ :) Já teda jsem hloupej, ale takhle teda vážně ne. Nebo jo? Já nevim. Já vlastně nic nevim. Vím, že nic nevím. Ach, stane se za mě asi filozof, koupím si dýmku (až budou chechtáky), flašku moštu, půjdu do lesa a bude ode mě konečně klid. Jak tak na to koukám, jsou to zase hodně solidní sračky, co sem píšu. Vy to furt čtete, jo? No, vaší odvahu bych rád měl. Měli by mi lepit na čelo něco ve stylu: „SkunnY škodí zdraví!“ nebo tak.
Já vím, zase odbíhám od tématu, ale to už jste si určitě všichni zvykli. Psal mi jeden známej, že jsem pako, páč se tyhle blbosti nedají číst. Asi dají, ne, když si je čet‘…? A taky psal, že z toho nikdy nic nevplývá. Nevyplývá, no. To já přece vim. Ono, když se vezmou Ketzy jako celek, tak z nich vyplývá dohromady jediné: jsem fakt debilíto inkogníto. A to všichni víte, takže kdo čekal něco nového a objevného, tak je podobná kategorie jako já.
Abych to shrnul… Prostě jsem si pár věcí zase uvědomil (někdy mi to dlouho trvá, nooo, to je toho) a chápu, že jsou věci, který už se úplně vyžehlit nedají. Ale jakto? Jakto? :)
Tak zas někdy, já si jdu za roh dát do tlamy a až přijdu, tak třeba zase něco naplácám, jestli vás to pořád ještě baví. A oný slečně, o které vám tady dneska vyprávim, tak tý přeju ty sladký sny, co jsou tu v anglickém jazyce za název. Až půjde spát.
Pa děti!
P.S.: Slibuju tady veřejně Jítě a Petrovi, že se vynasnažím si dneska odpo nic nezlomit. Je úterý, že? :D
Komentáře
Přehled komentářů
Né, budu hodná holka a nebudu rejpat. No, máš to tady docela dobrý a žádám další příspěvky a drby ze tvého života plnýho těch nestandartních postupů :-) A nejlépe co nejdřív, páč mi dojde baterka v noťasu a já budu za chvíli zase oflajn :-D Ať žije wi-fi. Končim slátaninu. PS. Změň si ty kontrolní kódy, kdo to má vyťukávat :-))
Blablabla
(Já to nejsem, 12. 2. 2008 13:52)